Můj syn je „baťůžkář“ a nemá s tím problém
Můj syn žije ve střídavé péči obou rodičů od svých 8 měsíců věku a tato střídavá péče trvá již téměř tři roky. Troufám si říct, že je to dostatečně dlouhá doba na to, abych se na základě této zkušenosti pokusil vyvrátit pseudoargumenty, které s takovou oblibou používají ortodoxní zastánci jednoho domova (= odpůrci střídavé péče). A že jich je mezi veřejností velká spousta, dokazují diskuze plné kritických názorů pod jakýmkoliv článkem s tématem střídavé péče. Tito odpůrci (ve valné většině odpůrkyně) vycházejí ve svých názorech dle mých zkušeností z holé nevědomosti, osobních předsudků, přežitě konzervativního přístupu k péči o děti po rozchodu rodičů a v mnoha případech nechuti uznat oba rodiče za stejně důležité v životě dítěte. Je pak na nás, resp. našich dětech, kteří máme se střídavou péčí osobní zkušenosti, přesvědčovat a vysvětlovat, že realita se od jejich kritického pohledu dosti liší.
Hlavní rozdíl v přístupu k problematice střídání prostředí spatřuji už v základu chápání pojmu domov. Můj syn není pendlujícím chudákem bez domova, ale naopak – má domovy dva. Jeden u své mámy, druhý u mě. V obou domovech má své hračky, své knížky, svojí postýlku – tedy věci, které bere za své a ani náznakem si nepřipadá ani v jednom prostředí cize. V obou těchto prostředích se cítí skutečně jako doma, a to právě díky tomu, že si je spojuje s přítomností svých nejbližších a důvěrně známých věcí a činností. Jak jinak by mělo dítě vnímat prostředí, kde si pravidelně hraje, snídá, obědvá, svačí, večeří, čte si, kouká na pohádky, kam se vrací z procházek a výletů, kde poslouchá čtení na dobrou noc, spí a ráno se probouzí, než jako svůj domov?
Vzhledem k tomu, že oblečení a podobné věci má u nás obou, předávání probíhá vesměs bez tašek a stěhování hory věcí sem a tam, pouze občas si do malého batůžku (který s velikou oblibou nosí) zabalí hračku od druhého rodiče. Hned po příchodu se vrhá na hračky ve svém pokojíčku, chce si s tátou hrát nebo číst knížku, zkrátka chová se naprosto přirozeně, chová se jako doma. Po celou dobu pobytu žádný stesk po hračkách u mámy, žádný stesk po jedné posteli a jednom pyžamu. Docela by mě zajímalo, jak by tomu rozesmátému a spokojenému klukovi argumentovali zastánci jednoho domova, že toto pro něj není vhodné, že mu stačí jedno stálé prostředí u mámy a k tátovi by měl jezdit jen na občasnou návštěvu.
Můj syn přistupuje ke střídání nikoliv jako k problému, ale jako k cestě. K cestě za druhým rodičem, na kterého se těší, po kterém se mu mnohdy stýská. Přirozeně nastane občas situace, kdy se mu ode mě nechce, a pak se mu snažím přechod usnadnit povídáním o hračkách a zážitcích, které ho čekají zase u mámy a ujištěním, že ke mně zase zanedlouho přijede. Při těšení se na to, co všechno zažije, až bude zase u táty, v tu chvíli jen těžko splňuje roli „zlomeného nešťastného chlapce, který nikam nepatří“.
Nezpochybňuji, že ne vždy je střídavá péče vhodným řešením, že jsou situace, kdy je dítěti výrazně lépe u jednoho rodiče. Ovšem jsem přesvědčen, že je to způsobeno zejména přístupem rodiče k dítěti. Nikoliv nepodstatnými argumenty, které pro potřeby prosazení svého názoru používají dospělí a děti je prakticky nevnímají. Jestliže se svému chlapci při pobytu u mě chci a dokáži plnohodnotně věnovat, jestliže mu jsem schopen svou péčí a materiálním dostatkem zajistit zdravé fyzické i duševní prospívání, tak mu tím u sebe zajišťuji zcela regulérní pocit domova – a jeho spokojenost, bezprostřednost a láska je toho důkazem.
Účelem tohoto textu není přesvědčit čtenáře o bezchybnosti střídavé péče. Měl by však otevřít oči zaslepencům mluvícím údajně v zájmu dětí, používajícím otřepané fráze a řešícím pseudoproblémy, které při zodpovědném přístupu rodičů nemají pro děti podstatný význam.
Zdroj: Stridavka.cz
Komentáře
záleží na zodpovědnosti a schopnosti otce
Hodně záleží na schopnosti a vyzrálosti obou rodičů. V případé otce mé 2leté dcery je otec mamánek a jezdí si pro dceru se svoji matkou. Ona za něj vše řeší, komunikuje a i se o dceru stará v jejich domácnosti. Předemnou, ale hrají divadlo, jak dobře se stará otec- můj ex. V tomto případě jsem, ale opravdu proti střídavé péči, protože k tomu je třeba důvěry a komunikace a v našem případě o dceři třeba i několik dnů nic nevím, protože on není schopen mi předat informace a to mi opravdu vadí a znejišťuje mě to jestli je dcera v pořádku.
mamánek...
Mamánek je bezesporu problém, zvlášť pokud jde o těžký případ. Na druhou stranu jste mu už jednou dala důvěru tím, že jste si pořídili dítě a to je asi to nejvyšší vyjádření důvěry jaké můžete poskytnout.
Respekt
Přečetla jsem si toho hodně,napišu jen ty nejhorší má skušenosti s muži.Vše bude stručně.Má sousedka,neustale unosy už od pulročního dítěte,unosy ze školek,vynechávaní školní docházky,ignorování soudu.Dvakrát nechaní syna samotneho v noci doma/5let/kdy volal matce,ze je tam sam,a nevedel v kterem byte je.Nechtel chodit k otci,dnes po 18 letech dal na neho tresni oznameni za spatne detstvi.Ato bylo jen popsano okrajově.Má známá se už dva roky rozvadí,otec gembler,dluží kde se podiváte,dite ji taky dava kdy se mu zlibi,chce stridavou peci.Když se s malým matka loucí urazi ji a nevybiravě o ní pred synem řika /nelibej tu k.....,jeste neco chytnes.Dvakrat ji drzel nuz pod krkem,nema svedky.Znam ho je,peci chce jen k vuli toho ze ho opustila a at nemusi platit alimenta,dostal ji.Viz u nas v rodine,tatinek si rad vypije a rad kouri marianku,o vsechno ale opravdu o vsechno se stara dcera a ja s mym muzem.Opustila ho ,cekali jsme to drive,vydrzela a doufala ze se to zmení,hlavou ji triskal o kuchynskou linku,skakal ji nohama na narty,kdyz mela maleho v naruci chtela odejit,stipal ji tak ze mela modriny,nikdy to nikomu nerekla a ani nenahlasila.Otec ma zajem o dite az tedka kdyz se odstehovala.chce stridavku.Nevychovava dite,ale kupuje si ho,darky.Co s takovych deti bude,kdyz jeden rodic vychovava a druhy jen pomlouva a dela naschvaly.Otcove tady davaji rady a vubec si neuvedomuji kdo to cte.Po dvaceti letech muzu rict,ze dve moje dalsí kamaradky ktere se rozvedly,jsou ze strany svych exmanzelu zabezpeceny a podotykam ze to nejsou zadne zlatokopky,ale jejich byvali manzele jsou chlapi s velkym P.Anemaji stridavku a na všem se domluví a nenuti dite aby melo dva domovy,a dokonce jim domovy postavili.Je mi 50 let,mí rodice jsou spolu 53 let,kdyby se rozvedli neumim si predstavit ze byl litala z jednoho bytu do druheho a mela dve skolky a dve skoly.jak to prosazuje expritel me dcery.Ma prostudovane tyto stranky tak je vychcany jak nadrazni vrabec.Je mi z neho zle,udlal ostudu ve skolce,rval po me a ze mu unasim syna a ze na me posle policii.To co nasledovalo venku,to ani nebudu popisovat,Každy mesic jsme je dotovali,a ten clovek to propijel v hospode.Takže panove,kdyz uz zakladate web.stranky a propagujete sp. tak si uvedomte ze jsou i muzi kteri si jakoukoliv peci nezaslouzi,co muze nabidnout otec,ktery si porad pucuje a hraje automaty,co muze nabidnout otec,ktary kouri marianku a rad si prihne,protoze cely jeho zivot to jeho otec delal taky.Nema respekt k nikomu,sve matce nadal do p...,tak jak se muze chovat k jakekoliv divce do budoucnosti,jaka vychova z jeho strany asi bude.a to divadlo jake tedka hraje.Upne mi pada brada.Tod vse,mejte se krasne a stale tady obubujte lidi jaka je fajna stridava pece.
jana prehani
i otec,ktery si rad prihne,a kouri marianku,sve dite miluje.a je mnohdy lepsim otcem nez otec,ktery nekouri a nepije.jinak vetsinou kvuli prave takovy prechytraly zensky viz. jana,jsou deti bez otce.jako ze zeny se nebiji,tak jsem zastancem toho,ze nektere by za to co predvadeji a ceho jsou schopne,potrebovaly poradne spraskat.doroty emancipovany.
proste odpoved
K tem dotazum co muze nabidnout tata ktery.... co si polozit otazku jak by mohl tata, ktery treba i nejaky problem ma mohl co nejlepe podporit vychovu syna? A hlavne proc se soustredit na mizive procento tech problematickych, co ti ostatni? Ti kteri opravdu chteji a dokazou o deti pecovat (A to je vychova, ne predevsim penize) Protoze pokud bych mel reagovat ve stejnem duchu, ptal bych se Co muze nabidnout matka, ktera se odstehovala a chce "standartni" styk tedy vikend jednou za 14 dnu a parkrat odpoledne? Co muze nabidnout matka, ktera spoleha na penize od otce a za to predevsim bojuje? Co muze nabidnout matka, ktera se nestydi lhat u soudu, ale ani detem? Co muze nabidnout matka ktera opakuje, otec by mel platit vice podle svych prijmu... misto aby rekla jake maji dulezite naklady a v cem potrebuji podporit financne? Urcite takova matka nemuze nabidnout dobre prostredi pro vychovu deti. S podporou od taty je treba financne zabezpeci, ale nejdulezitejsi pro deti je to, jake nazory a moralni hodnoty si z rodiny odnesou. Dovoluju si tvrdit, ze pokud matka brani rovnomerne peci, a otec ji dokaze zajistit lepe, Pak ano, Vyhradni pece je lepsim resenim, ale nikoliv u matky, ale u otce. Cele se to da i otocit, zalezi kdo je ten co brani detem byt rovnomerne s obema.
Dnesek
Jj, do haj... S emancipaci. Dnešní ženusky jsou vychovaný tak aby si dělali co chtějí byly nezávislé. Biologicky chtějí dítě, najdou oběť uplyne nějaká chvíle a záleží jim jenom na nich. Stoupající trend svobodných matek, jakoze nemají stálého partnera a pořídí si dítě dal žijou cíleně sami nebo s jinou ženskou. A stěžují si na chlapy, že s nima to nejde. Vychcany jsou všechny ty holčičky dneska. Na jednu stranu chtějí rovnost a emancipace ve všem ale reálné jenom tam, kde se jim to hodí. Jsou vychovaný a hlavně prostředím médií. Že hodný holčičky se dostanou do nebe ale ty zlý dostanou co chtějí. A pokud žena žije v duchu že neví co chce a když už to ví a má, tak chce zase něco jiného. Tak jak to asi může dopadnout. Ono to postavení žen v arabským světě má něco do sebe. Je to prevence tohohle...
Přechody
Taky jsem pendlovala, měla jsem dva krásné domovy. U mámy se mi narodil mladší brácha, táta mi vyženil starší ségru. Oba jsem zbožňovala.Nejhorší bylo je opouštět, je to prostě nepřirozený, něco si rozjedete, naplánujete a už zas odjíždíte. A když se tam vrátíte, všechno už je jinak. A pak to období, kdy jsou pro vás vrstevníci vším. Kamarádka se rozejde s klukem a je potřeba to s ní pořádně oplakat. Jenže vy už zase odjíždíte a po příjezdu jsou všichni v obraze a vy mimo. Nejde jen o ty čtyři stěny v bytě a o rodiče. Domov je víc.