Střídavý týden

Jak to vypadá se střídavou péčí u nás doma v Olomouci.

Osoby a obsazení: Martin - já, Jana – má bývalá žena, Vája – mladší dcera (9 let), Klára – starší dcera (16 let)

Pátek

Vyzvedávám Váju ze školy. Na víkend jedeme vlakem do Pardubic za dědečkem a babičkou. Jezdíme tam v průměru tak jednou za dva až tři měsíce, tentokrát je hlavním cílem sobotní Cirque de Soleil v Praze. Klára se výletu neúčastní. Radši bude s koňma. Jana na víkend nic neplánuje, bude spát u ní.

Víkend

Výlet do Prahy, Vája nadšená. Mně je trochu líto, že Klára nejela, ale je už velká a má své zájmy. V neděli cvičíme na flétnu a děláme domácí úlohy. Taky by toho děti mohly dostávat míň, skoro není čas, aby si Vája pořádně užila dědu a babičku. Večer přijíždíme domů, Klára už je doma, podle instrukcí udělala nákup.

Pondělí

Odvádím Váju do školy. Uvidím se s ní až ve středu. V práci jsem do šesti, pak jdu na badminton.

Úterý

Znovu v práci až do šesti, ve středu je státní svátek, píšu Janě e-mail, jak to bude s Vájou. Teoreticky (podle soudem schválené smlouvy) by mi měla dovézt děti v sedm ráno před dům, ale to je nesmysl. Nejde jen o to, že by si nikdo z nás nemohl přispat, ani ve školní dny to nepraktikujeme, i když je to tak psáno ve smlouvě. Ve středy odvádí Jana Váju přímo do školy a já si ji tam až odpoledne vyzvedávám. Jana nemá žádné plány a odepisuje, že děti může dovézt před obědem nebo po obědě. Mně je to celkem jedno, nejsem žádný velký kuchař, ať se klidně najedí u ní. Píšu jí, ať se děti rozhodnou samy. Jana mi později odepisuje, že doveze děti po obědě kolem druhé.

Středa

Klára nakonec přijíždí neohlášeně už před obědem. Upozorňuji ji, že pro ni nemám přichystaný oběd, říká, že ho přiveze maminka. Ona ale už chtěla být se mnou kvůli věcem do školy. Děláme spolu matiku. Kolem druhé přijíždí Jana s Vájou. Jak se ukazuje, nehrály spolu na flétnu (což mi nevadí, já na rozdíl od Jany na flétnu sám hraju, tak je to primárně můj úkol s Vájou cvičit), ani neudělaly žádné úkoly (no, něco udělat mohly, ale stejně jsem neměl pro Váju nějaký extra program, tak se do toho vrháme). Vája se věnuje ručním pracem a sleduje u toho na Youtube scénky ze sobotního cirkusu. Večer si leháme trošku dřív, v televizi nic zajímavého, tak Váje můžu déle číst.

Čtvrtek
 

Ráno s Vájou do školy, pak zkrácený pracovní den, slíbil jsem Kláře, že s ní půjdu hrát badminton a nejlépe nám to oběma vyhovuje už na půl druhou. Po badmintonu běžím vyzvednout Váju, stavujeme se v knihovně prodloužit knížky a pak už na flétnu. Vája se za mými zády naučila nazpaměť koledu. Ejhle! Jsme doma, já musím ještě večer na jednu odbornou debatu, ale teď se mi chce docela spát. Klimbám na gauči a Vája přehrává celý svůj repertoár koled. Pak úkoly, večeře, Klára dostane instrukce ohledně ukládání Váji a běžím do města. Po besedě ještě poklábosit s organizátory, před půlnocí jsem doma.

Pátek

Znovu s Vájou do školy, uvidím se s ní až ve středu. Jedu na celý den do Brna. Z Brna nakonec odjíždím dřív, než jsem čekal, z nádraží volám Kláře, jestli nechce přespat u mě, že bychom se podívali znova na tu matiku (Kláře trojka nepřijde jako dobrá známka). Klára říká, že stejně chtěla přespat u mě, ona nějaké rozpisy a dohody, u koho by kdy měla být, nebere moc vážně. Já ani Jana to nijak neřešíme. Prostě je dost velká, aby si o určitých věcech mohla rozhodovat sama. Doma už v sedm, dvě hodiny se moříme s geometrií, doluji již dávno zapomenuté znalosti.

Sobota

Klára mne instruuje, co všechno potřebuje vyprat, a pak odjíždí na výlet s Janou a Vájou. Já peru a doháním resty z týdne. Klára večer píše mail, nemůže vyřešit nějaké příklady, chvíli jí virtuálně pomáhám, ale pak se s ní loučím a odcházím do kina.

Neděle

Klára se stavuje pro vyprané věci a ptá se, jak budu odpoledne doma. Zase ta matika! Říkám, že chci jít večer na pingpong, ale ještě nejsem domluvený na kolik, ať se ještě odpoledne ozve. Jede do Brna, má tam sraz s kamarádkami, odpoledne se u mne staví, až půjde z nádraží, a domluvíme se. Pokud budu doma.

S Vájou jsem byl až na to středeční dopoledne přesně podle soudní dohody, s Klárou méně, ale vlastně s výjimkou soboty a úterý jsem se s ní viděl každý den a pořád jsme spolu něco řešili. Hlavně tu matiku. Ale i typicky dívčí problémy. Třeba že neuklidila nádobí.

Poznámka: Tento text jsem napsal již loni, ale od té doby se vlastně nic nezměnilo.

Převzato ze Střídavky