stránky pro všechny táty

Sám s dítětem

Pojďme se podívat za opačnou stranu barikády. I když ve vysoce rozvodové České republice vychovávají děti po rozvodu především ženy, řady mužů "samoživitelů" v posledních letech pozvolna stoupají. Jak to vypadá, když se o dítě stará sám muž?

V ideální rodině se mužský a ženský element navzájem vhodně doplňují a jejich výchovné působení je tak harmonické a vyvážené. Dítě pak má každý den před sebou názorný příklad toho, jak se chovají muži a ženy a může si samo začít tvořit představu o rozdílnosti obou pohlaví. Když zůstane s dítětem jeden samotný rodič, vždycky bude něco chybět. V Československu a následně i v České republice po dlouhá léta platila jediná rovnice: když se manželé rozvedou, děti potom automaticky připadnou matce. Až teprve v posledních letech soudy daleko více přihlížejí na zájmy či přání samotného dítěte a čas od času je - navzdory tradici - přidělí mužům.

Statistiky z poslední doby říkají, že potomky po rozvodovém řízení získá do své péče přibližně pět mužů ze sta, což samozřejmě není příliš mnoho, ale v porovnání s předcházejícími roky to je úspěch. A dalších přibližně sedm procent mužů se se svými bývalými partnerkami dohodne na střídavé péči (toto číslo rok od roku stoupá). Suma sumárum, mužskou péči o děti můžeme vnímat jako nový společenský fenomén.

Muži pláčí

"První rok jsem si opravdu sáhnul až na samotné dno. S výjimkou několika víkendů a poloviny prázdnin, kdy mi pomáhali rodiče, jsem se ani na chvíli nezastavil," vzpomíná pětatřicetiletý ekonom Martin, jehož postavení otce samoživitele a samovychovatele však vůbec nebylo dobrovolné. Nepřišlo totiž po rozpadu manželství, ale po tragické smrti jeho manželky, která zemřela před deseti lety. A nechala mu na starost malého, právě pětiletého syna.

"Začal jsem výchovu snad vůbec tím nejhorším, čím si dokážete představit. Musel jsem malému Honzíkovi vysvětlit, že se jeho maminka už nikdy nevrátí. I pro mě to byla tenkrát děsivá záležitost, takže mnohokrát jsme proplakali celý večer – nejprve brečel Honzík, a když se mi ho podařilo uspat, nalil jsem si sklenku vína a brečel jsem pro změnu já," vzpomíná na krušné začátky Martin. Naštěstí netrpěl finanční nouzí a tak si aspoň mohl dovolit paní na úklid a praní. Přesto se celý den nezastavil – ráno musel odvézt malého do školky, pak spěchal do práce, odpoledne vyzvednout syna, postarat se o něj a večer ještě trochu pracovat.

"Hodně rychle jsem přišel o všechny svoje kamarády. Byli jsme zvyklí jednou, někdy i dvakrát týdně po večerech chodit do hospody. To okamžitě skončilo, každý den jsem měl neskutečnou spoustu práce – uvařit, uklidit, a hlavně, dát Honzíkovi lásku a energii k životu," vzpomíná Martin s tím, že ani na chvilku nepřemýšlel o tom, že by se snad dítěte mohl vzdát a svěřit ho do ústavu nebo některým příbuzným. A dnes je velmi hrdý na to, že v tak těžké životní zkoušce obstál.

"Brzy jsme se naladili na stejnou vlnu a "díky" té tragédii jsme se tak nějak semkli. Musím říct, že naštěstí Honzík vlastně nikdy skutečně nezlobil," dodává. Úspěšné zvládnutí podobné krizové životní situace vysvětluje psycholožka Marta Boučková nadměrnou motivací. "Muž určitě netíhne k domácím pracím, ale pokud pečuje o dítě, snaží se mu dát to nejlepší a kompenzovat to, co chybí. Proto se naučí vařit či uklízet, ale třeba také česat a strojit holčičky. Když vychovává dítě sám, musí zastoupit obě role," vysvětluje psycholožka.

Když otec se synem snídá

"Zdá se mi, že Honzík strašně rychle dospěl. A třeba už ve třetí třídě se během celého dne dokázal postarat sám o sebe, včetně všech kroužků a dalších aktivit.

Nemyslím, že jsem na něj byl příliš náročný, byla to jediná možnost, prostě to žádným jiným způsobem nešlo dělat. Ale snažil jsem se mu vždycky všechno vracet humorem a láskou. Četli jsme si společně veselé příběhy, dívali se na filmy, a když mu bylo smutno, nechal jsem ho klidně spát celou noc ve svojí posteli. A musím se svěřit, že i když to bylo někdy opravdu hodně náročné, ani jednou jsem ho neuhodil, zatímco od mámy, když byla ještě s námi, párkrát dostal na zadek," vzpomíná Martin.

A v čem se podle jeho názoru liší mužská a ženská výchova? "Myslím si, že jsem mu nechal mnohem větší volnost, než kdyby ho vychovávala žena. Neprudil jsem ho s každým maličkým flíčkem na tričku či s neustálým mytím rukou. To ale samozřejmě neznamená, že by chodil do školy špinavý nebo neupravený, to v žádném případě, ale moje péče byla, alespoň si to myslím, mnohem volnější," vysvětluje Martin.

A syn už mu jeho vřelou lásku mnohokrát vrátil. "Třeba nedávno mě v sobotu ráno probudil s tím, že mi sám připravil velkolepou snídani," chlubí se.

Volná výchova

Poněkud volnější výchovu praktikuje také čtyřicetiletý stavební inženýr Jakub, který získal do své péče po rozvodu holčičku.

"Já si myslím, že všechny ženy děti strašně rozmazlují a zbytečně se o ně bojí. Například jedna moje kamarádka vozí svojí dceru ještě v deseti letech na všechny kroužky a tréninky, zatímco moje Markéta už v osmi letech dokázala sama sednout na autobus a jela na svojí hodinu do Lidové školy umění, i když třeba v zimě se vracela domů až potmě. Ale kdybych si myslel, že jí všude hrozí nějaké nebezpečí, nemohl bych si ji poslat ani pro noviny do trafiky. Moje matka mě ale pořád kritizovala a stěžovala si, že ji nechám běhat po večerech venku. Třeba když už v patnácti chodila s kamarádkami na koncerty," vykládá Jakub.

To potvrzuje také psycholožka Blanka Veselá, která se domnívá, že muži jsou zpravidla při výchově méně úzkostliví a mají podstatně větší nadhled a velkorysost. "Těmito vlastnostmi podporují sebedůvěru a samostatnost dětí. Z vlastní zkušenosti mohu říci, že děti, které jsou takto vychovány, jsou osobnostně vyspělejší," uvádí psycholožka.

Jak se rodí důvěra

Jakub probíral svůj způsob výchovy s celou řadou kamarádek a známých, které mu jeho mužskou, jak samy zdůrazňovaly "tvrdou výchovu" dost vyčítaly, a připomínaly mu, že není dostatečně empatický.

"Ale já si to v žádném případě nemyslím. Prostě jsem o dceru jenom neměl úzkostlivý strach, a to je celé. A místo iracionálních obav z nejrůznějších nebezpečí, která by ji teoreticky mohla potkat na každém kroku, jsem se snažil ke všemu přistupovat s rozumem," popisuje základy své výchovy. A právě tak řešil i první "seriozní" problémy, které samozřejmě musely dříve či později přijít.

Třeba už ve třinácti koupil své dceři seriózní knihu o sexuálním dospívání a ještě před patnáctým rokem se s ní domluvil, že nemá nic proti tomu, aby začala se sexuálním životem, protože to zákon dovoluje, ale sám by jí radil, aby raději počkala alespoň do sedmnácti. A přidal k tomu jedinou podmínku – dříve než začne se sexem, navštíví gynekologa a začne užívat antikoncepci. A přesně tak to také proběhlo, snad jen s tím rozdílem, že začala několik měsíců před sedmnáctými narozeninami.

Stejně tak se Jakubovi vrátila vložená důvěra u experimentu s drogami. "Když ve čtrnácti letech poprvé s kámoškama vyzkoušeli marihuanu, tak se mi s tím okamžitě svěřila. A jaká byla moje reakce? Smál jsem se, protože jsem jí věřil, že to byl běžný pokus a že u drog neskončí. A měl jsem pravdu, ani kouřit nezačala," dodává Jakub.

Unavit a zničit?

Někteří psychologové varují před tím, že muži – na rozdíl od žen - nerespektují zásadní rozdíly v psychice mezi chlapcem a dívkou a obě děti (pokud tedy mají syna a dceru) vychovávají stejným způsobem. To znamená, že je vedou k soutěživosti, v mnoha případech dokonce k bojovnosti. Takže je například vezmou na dlouhou cyklistickou vyjížďku nebo na túru do hor a tam je hecují, aby spolu navzájem soutěžili.

Čtyřicetiletý konstruktér Václav, který má děti ve střídavé péči, však s podobnou nálepkou nesouhlasí. "Letos jsem byl se synem a dcerou na dovolené na horách. Dceři je sedmnáct a je o tři roky starší než syn. Když jsme si společně vyrazili na dlouhou túru, syn byl sice unavený, ale zatnul se a poctivě šlapal, jen aby nepřiznal porážku. Zatímco dcera si začala stěžovat, že ji strašně bolí nohy a že už prostě nemůže dál.

A tak jsem ji nechal na jednom hezkém paloučku, ať se tam hodinku opaluje a při zpáteční cestě jsme ji zase vyzvedli. A když jeden z dalších dnů chtěla zůstat doma a číst si, tak jsem ji k ničemu nenutil a šli jsme na túru se synem sami. Podle mě tedy rozhodně pro mužský přístup neplatí to, co nám ukazuje slavný film S tebou mě baví svět – tedy děti unavit až zničit," podotýká Václav.

Pod vládou rozumu

"Já zásadní rozdíl mezi výchovným přístupem jednotlivých pohlaví nevidím. Daleko důležitější je struktura osobnosti, kterou má dotyčný muž nebo žena. Výchova tak odráží to, jací jsme my, jak jsme zralí, a ne, zda jde o muže či ženu," domnívá se psycholožka Zdeňka Sládečková. Pokud by snad měla najít nějaký podstatný rozdíl mezi tím, jak kdo vychovává, tak bude v zapojení rozumové složky do výchovy. "Muži jsou vedeni k racionálnímu řešení náročných situací a to se může promítnout také ve výchově a v péči o děti. Mužská výchova není tak plná emocionality, což nelze ani chválit, ani kritizovat, protože u emocí zase záleží na tom, zda jsou zdravé, či zda jsou třeba hysterické. Dá se tedy očekávat, že v mužské výchově bude více rozumu, ale to neznamená, že by v ní musel chybět cit," domnívá se Sládečková.

Také Jakub je stoprocentně přesvědčen o správnosti své cesty. On sám byl velmi samostatný a už odmalička cestoval po městě a zařizoval si spoustu věcí.

"Proto radím i všem ostatním rodičům: Nesnažte se vodit svoje děti za ručičku. Ať si samy vyřídí všechno, na co stačí. Moje dcera si vždycky sama zařizovala obědy, koníčky a také spoustu nákupů. Když potřebovala něco zjistit, ukázal jsem, kde to najde na internetu. V patnácti letech jsem jí navíc založil studentské konto, kam jí posílám kapesné i peníze na obědy či dopravu, se kterými sama hospodaří," uzavírá Jakub.

Otcovská výchova, jak to tak vypadá, je do velké míry založená na samostatnosti, čímž se může zdát jako celkem slušná přípravka na další život. Co je však zjevně patrné, neprodukuje žádné "mamánky", kteří si ještě ani ve dvaceti letech neumí ohřát párek a uvařit čaj.

Pár je vždycky lepší

Ať už jsou rozdíly ve výchově dětí jakékoli, všichni odborníci se shodují na tom, že výchova v rodině je nejlepší, neboť vhodně kombinuje mužský i ženský element.

"Donedávna se věda snažila prokázat, že pohlaví rodičů jsou při výchově vzájemně zaměnitelná. Současné empirické studie ale potvrzují spíše jedinečnost rolí, kterou matky a otcové v životě svých dětí hrají. Děti, které vyrůstají pouze s jedním rodičem, mívají častější problém s přijímáním a chápáním komplementarity dvou pohlaví," uvádí německá psycholožka Inge Seiffge-Krenke.

Podobný názor zastává i docentka Lenka Šulová z katedry psychologie na FF UK: "Matka zajišťuje zázemí i pohodu a uspokojuje dětské potřeby, zatímco otec dítě přiměřeně destabilizuje a přivádí do situací, kdy je nuceno reagovat na zcela nové situace a přizpůsobit se jim. Řečeno obrazně: matka je jistotou domova, otec mostem do společnosti."

Další informace

• Richard Templar: 100 zlatých pravidel jak být dobrým rodičem, Grada
• Jiřina Prekopová: Jak být dobrým rodičem – Krůpěje výchovných moudrostí, Grada
• Smith Heather: Děti a rozvod, Portál

Článek Libora Budinského byl převzat z časopisu Moje psychologie

Komentáře

No Avatar
vozbujdenie (neověřeno) on Ne, 20/05/2018 - 03:15

Koupit Maxisize s 50% slevou *na oficiálních stránkách. Jedná se o krém, který zvětšuje penis a nemá žádné vedlejší účinky, není návykový a neobjevují se u něho alergické reakce. Může zvětšit váš penis až o 5 cm. Na tomto krému je nejlepší, že váš penis nezvětší dočasně, ale natrvalo. Tento krém vám pomůže prodloužit váš penis, což pozitivně ovlivní váš sexuální život: vztahy se ženami vám budou přinášet obrovské potěšení a vy budete schopni poskytnout dlouhotrvající a silný orgasmus jak sobě, tak své partnerce. http://vozbujdenie.com/krem-maxisize-v-ceske-republice-nejcastejsi-recen... Také zvyšuje testosteron, který působí jako iniciátor libida. Kde koupím Titan Gel? – v lekarne – ebay – amazon. Jednotlivci si můžou zakoupit online objednávku na oficiálním webu. Postup zahrnuje objednávku, kterou zákazník umístí online; Zákazník je kontaktován prostřednictvím e-mailu nebo telefonního čísla. Poté je výrobek dodán na požadované místo.

Přidat komentář

Filtered HTML

  • Webové a e-mailové adresy jsou automaticky převedeny na odkazy.
  • Povolené HTML značky: <a> <em> <strong> <cite> <blockquote> <code> <ul> <ol> <li> <dl> <dt> <dd>
  • Řádky a odstavce se zalomí automaticky.

Plain text

  • Nejsou povoleny HTML značky.
  • Webové a e-mailové adresy jsou automaticky převedeny na odkazy.
  • Řádky a odstavce se zalomí automaticky.

Poslední komentáře

Partneři

Střídavka - stránky nejen o střídavé péči

Táta na mateřské - netradiční stránka pro všechny rodiče pohledem Táty

Liberecká pražírna - pražírna a prodejna kávy v centru Liberce